Studijní specializace DIVADELNÍ TVORBA VE SPECIFICKÝCH SKUPINÁCH na Divadelní fakultě AMU v Praze

Jedním z prioritních cílů v uměleckém vzdělávání na AMU je synergie samotného vzdělávání s rozvojem umělecké praxe a tím pádem s rozvojem oborově specifických i nespecifických znalostí a dovedností s cílem zajistit úspěšné uplatnění absolventů v současné umělecké praxi, ale také v navazujících či souvisejících profesích či disciplínách.

Studijní specializace Divadelní tvorba ve specifických skupinách je zaměřena na uměleckou tvorbu a rozšiřující vzdělávání divadelních profesionálů, kteří budou schopni pracovat v různých specifických skupinách, např. s lidmi s mentálním znevýhodněním, s pohybovým handicapem, s duševními poruchami, s chronicky nemocnými dětmi v nemocnicích, se seniory, bezdomovci apod. Jde o mezioborové studium divadelní tvorby – hereckých přístupů, dramaturgie, režie, výtvarné tvorby, hudební nauky, základů psychologie a speciální pedagogiky se zaměřením na práci s herci-divadelníky se specifickými potřebami v oblasti alternativního a loutkového divadla.

Oficiálně je realizována kontinuálně od roku 2014. Za dobu své existence byla podpořena granty: CRP MŠMT (2014), dílčími prostředky z NAKI II MKČR (2018-2020), DAMU: IP vnitřní soutěž DAMU (2015, 2016, 2023) a SGS – studentská grantová soutěž DAMU (2023, 2024).

Cílem specializace je formovat divadelní profesionály, kteří se uplatní v umělecké práci ve specifických skupinách herců s mentální retardací. Důraz je kladen na procesuální charakter tvorby, jejímž cílem a výsledkem je divadelní představení integrující lidi s mentální retardací s profesionálními divadelníky v přímém a vzájemném kontaktu s diváky. Hlavním cílem studia je plnohodnotná divadelní tvorba, která akcentuje herecký pohyb, hru s loutkou a alternativní divadelní principy. Student projde procesem od hledání tématu přes výběr výrazových prostředků až ke vzniku výsledného tvaru specifického představení.

Každý absolvent studijní specializace dosáhne potřebných znalostí a zkušeností pro kreativní uměleckou práci ve skupinách divadelníků se specifickými potřebami. Musí být schopen aplikovat principy specifické divadelní tvorby a poskytnout možnost seberealizace, sebepoznávání a také možnost estetické komunikace lidem s jakýmkoli znevýhodněním.

Absolvent je schopen tvůrčím způsobem pracovat s psychofyzickými předpoklady a limity lidí s postižením, což v praxi znamená podporovat jejich osobnost a životní postoj, schopnost odhalovat jejich talent a tvůrčí potenciál. Absolvent studia je iniciátor a spolutvůrce divadelní práce s lidmi s postižením nejen v integračních centrech, sociálních zařízeních, stacionářích apod., ale také na poli alternativních uměleckých projektů (což mu dovolí najít nové možnosti pracovního uplatnění na trhu práce).

Absolventi specializace nacházejí uplatnění při realizaci různých divadelně-sociálních projektů, které jsou založené na rovnosti šancí a etických principech moderní společnosti. Pracují nejen jako externisté, ale i jako přímí pracovníci v umělecké, zdravotnické, pedagogické i sociální sféře.

Umělecká práce ve specifických skupinách umožňuje na základě prezentovaných uměleckých děl a dílčích uměleckých a vědeckých výstupů urychlovat integraci a pomáhat k její aplikovatelnosti. Veškeré umělecké integrační aktivity zapojující studenty AMU přináší nejen studentům, ale samotné AMU přínos například v podobě kladného přijímání projektu od odborné i laické veřejnosti a růstu prestiže v očích široké veřejnosti. Ohlasy na tento způsob tvorby a výzkumu vnímáme jako velké pozitivum pro studenty, kterým se rozšiřuje profesní zkušenost a hledaná smysluplnost studia, ale především také pro umělce se znevýhodněním, kteří skrze uměleckou tvorbu mohou prokázat, že i oni mají v tomto světě své místo. Tato jednotící linie, která má významný sociokulturní charakter a přesah, propojuje sféru akademickou s uměleckou a sociální.

Vyučované předměty

Režijní, dramaturgická a herecká tvorba ve specifické skupině

Scénografická tvorba ve specifické skupině

Základy speciální pedagogiky a antropologie

Průběh výuky

Semináře (teoretické i praktické)

Workshopy – práce v terénu (Kladno, Suchomasty atd.)

Příprava inscenace – premiéra na Rynholeckém festiválku

Literatura (studijní materiály)

Odborné články v časopise S-E-T

KLÍMA, M.; NOVÁK, V.; ŠPLÍCHALOVÁ, K. Tětivou snů: metodicko-etické principy divadelní tvorby ve specifických skupinách. 1. vyd. Praha: Nakladatelství KANT a Ústav pro výzkum a studium divadla alternativního a loutkového a divadelní tvorby ve specifických skupinách, 2020. ISBN: 978-80-7331-547-4 (AMU), 978-80-7437-332-9 (KANT)

NOVÁK, V. et al. Hnízdo pro duši – umělecká tvorba lidí s postižením. 1. vyd. Praha: Výzkumné pracoviště KALD DAMU, 2019. ISBN 978-80-7331-505-4.

NOVÁK, V.; ŠPLÍCHALOVÁ MOCOVÁ, K. Problematika režie a dramaturgie ve specifické divadelní skupině. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Pražská scéna a Výzkumné pracoviště KALD DAMU, 2016.

NOVÁK, V., ŠPLÍCHALOVÁ, K. Specifické divadlo. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2014.

NOVÁK, V. et al. Divadelní tvorba ve specifických skupinách. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2013.

Doplňující literatura

BLAŽEK, B. Divadlo v proměně civilizace. 1. vyd. Praha: Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm Katedry alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU, 2018.

BLAŽEK, B., OLMROVÁ, J. Krása a bolest: úloha tvořivosti, umění a hry v životě trpících a postižených. 1. vyd. Praha: Panorama, 1985.

CAILLOIS, R. Hry a lidé. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998.

FINK, E. Oáza štěstí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1992.

FOUCAULT, M. Dějiny šílenství v době osvícenství. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1994.

GOFFMAN, E. Všichni hrajeme divadlo. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999.

HUIZINGA, J. Homo ludens: o původu kultury ve hře. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1971.

KARLÍK, J. Základem tvořivosti je hra. In MALINA, J. et al. O tvořivosti ve vědě, politice a umění II. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1993.

KLÍMA, M. et al. O animaci: z různých stran současného loutkového divadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství divadelní literatury Pražská scéna ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm Katedry alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU, 2019.

KLÍMA, M. O dramaturgii. 1 vyd. Praha: Nakladatelství Pražská scéna a Výzkumné pracoviště KALD DAMU, 2016.

MIKEŠ, V. Herectví jako úvaha o smyslu současnosti. In Divadelní revue, číslo 1, ročník 2001.

MIKEŠ, VLADIMÍR. Proč hrát: k divadelní antropologii. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Pražská scéna ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm Katedry alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU v Praze, 2017.

MIKEŠ, V. Proxémika aneb Čtení prostoru v (dramatickém) textu. In Divadelní revue, číslo 2, ročník 2005.

PATOČKA, J. Tělo, společenství, jazyk, svět. 1. vyd. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1995.

PILÁTOVÁ, J. Hnízdo Grotowského: na prahu divadelní antropologie. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2009.

PRINZHORN, H. Výtvarná tvorba duševně nemocných. 1. vyd. Řevnice: Arbor vitae, 2009.

VOJVODÍK, Josef. Osoba a existence. 1. vyd. Brno: Host, 2009.